Pavel chce psát

Koncem listopadu se mi začal plodit v hlavě nápad na povídku. A tak jsem jí napsal.

Až poté mi došlo několik věcí:

• Nemám na tomto blogu žádnou rubriku pro povídky
• Byla by docela legrace zkusit psát povídky celý prosinec.
• A hlavně: Dám to? Dám 24 povídek na 24 dní v prosinci?

Tak jsem si založil rubriku Advent of Stories a začal do ní psát druhou povídku. A pak další a další…

A teď, když tohle píšu, mám hotovo. Naplánovány povídky až do vánoc a touhu napsat nějakou vlastní bilanci celého projektu.

Co se mi povedlo:

Za mě jsou tyhle povídky opravdu zajímavý a já jsem se děsně bavil při jejich psaní. Tudíž tajně doufám, že by tebe mohlo bavit si je (znovu?) přečíst:

• Zpráva z modré planety
• Reklama
• Dvou příspěvek Pátračka a V lese
• Weihnachtsmann

Co mě překvapilo:

Spousta povídek si žila vlastním životem. Takže třeba Bunkr č. 13 mi dal pěknou práci „ukočírovat“ ke konci, jaký jsem původně zamýšlel. A myslím si, že kdybych ji nechal „si žít vlastním životem“ tak bude mnohem lepší, než ta, jak je.

Taky jsem se překvapil povídkou prosba o pomoc, protože její nápad mi připadl hodně triviální a myslel jsem si, že ani nedá na půl stránky. Nakonec jsem ji musel hodně „řídit“, aby měla nějaký smysluplný příběh v tom formátu, jaký jsem si původně vysnil – a v tom čase, který mi na napsání jedné povídky zbýval.

Mně se ten nápad líbil, ale zase mi to hodně připomíná Problém Tří těles, obzvláště v momentě, kdy mi přišlo zajímavý umístit první kontakt do Číny.

Co jsem nedal:

Asi zbylý povídky mezi tím? 🙂

Věděl jsem, že do toho jdu bez jakýhokoliv plánu. Bez promptů, bez výzvy. Jedinej, koho jsem chtěl pokořit, jsem byl já sám. Jediné očekávání bylo trochu rozproudit moji můzu, což se podle mě aspoň jakž takž podařilo.

A co dál?

Pořád musím založit rubriku na povídky, protože si chci Advent od Stories nechat takhle, a to i v případě, že by tam v prosinci 26 nic nepřistálo.

Hodně se mi líbil nápad „boje pohádkového světa proti strojům“ a asi bych ho chtěl více rozvinout na pár dalších povídek.

Možná znovu prozkoumám ten nápad prvního kontaktu z pohledu mimozemšťana v nesnázích. Přistání v Číně mi pak připadlo jako zajímavé místo, prostě proto, že „mají fakt divnej jazyk“. Ale to je možná tak na knihu a knihy já psát asi neumím.

A kdo by to vydal?

Takže, od roku 2026 se tady na blogu objeví rubrika Vepřo, protože modří vědí.

A pokud nevíš, tak nepřepínej, třeba na to jednoho dne přijdeš