Rozhlédl se po modlitebně, plné jeho nejvěrnějších následovníků. Chvíli vstřebával atmosféru této chvíle. Tisíce očí se na něj upíraly, plné lásky a zároveň nevyřčeného očekávání.
Celou akci snímalo hned několik kamer, protože o tom, co teď pronese, byl stoprocentně přesvědčen: „Milí následovníci Cesty. Dneska, dneska se to stane. Před zraky vás všech opustím své fyzické tělo a stanu se součástí Všeho.“
Sálem zašuměl nadšený vzdych.
Aby se vůbec k této závěrečné meditaci dostal, tak mu to trvalo 40 let jeho života. Procestoval celou planetu a sbíral informace o tom, jak dosáhnout plného Osvícení.
V průběhu své cesty – jak fyzické, tak duchovní – sdílel veřejně své poznatky o tom, jak se oprostit a získával stále více a více následovníků.
Teď, na konci jeho cesty mělo jeho hnutí asi 60 milionů členů v různých stavech zasvěcení do jeho učení.
A zde, v motlitebně bylo 2000 pečlivě vybraných věřících v nejvyšším možném stavu zasvěcení. Poslední rok prakticky nedělali nic jiného, než že se pečlivě připravovali na tento moment.
20. prosince 2025. Den, kdy si spočítal a částečně i vymeditoval, že má nejvyšší šanci na to stát se plně Osvíceným.
V rámci svých příprav samozřejmě musel utěšovat okolní svět v tom smyslu, že se opravdu nejedná o „vypití magického nápoje.“ A zároveň ostatní v jeho organizaci/náboženství vědí, jak rozpoznat rozdíl mezi tím, že on „pouze“ umřel a tím, že opravdu dosáhl Osvícení.
A pokud se mýlil, tak i jeho nejhorlivější následovníci byli ochotni přijmout ten fakt, že část svého života věnovali lži.
Ačkoliv jim to úřady ne úplně věřily, z hlediska zákonů nebylo jak zasáhnout. A navíc, když přizval média na tento obřad, tak i ti největší ateističtí aktivisté byli celkem v klidu.
Přesně v 9:19 Středoevropského času spustil své meditace.
„Óóómmmm!“ rozhlehlo se sborově motlitebnou. A stejně tak se stalo na mnoha místech celé planety, protože jeho následovníci jej chtěli podpořit, jak to jenom šlo. Bez ohledu na to, že kvůli časovému posunu někteří z nich museli být vzhůru buď hodně pozdě do noci a nebo vstávat velmi brzy ráno.
Spojil své prsty do posvátné mudry a pronesl první posvátné jméno Boží, tak jak se jej dozvěděl od Hinduistů. Pocítil, že se jeho tělo lehce nadnáší. Fungovalo to!
Hlavně udržet klid! Zaměřil svou mysl na druhou slabiku nejposvátnějšího slova, slova Óm.
Jeho nejvěrnější byli na tenhle případ připraveni. Ale i tak, pohled na Mistra, jak pomalu, ale jistě stoupá ze svého křesla ke stropu místnosti, bylo velmi vzrušující. Jenom rok poctivé dřiny je udržel v plném soustředění na prováděný úkon.
Pokřižoval se a vyslovil nejposvátnější křesťanskou modlitbu. Jeho tělo začalo lehce zářit.
U televizních obrazovek a streamů začala panovat lehká panika. Internet začal padat, přehlcen dohady nad tím, co se to v modlitebně děje.
On sám ale nevnímal nic z toho. V plném soustředění na meditaci si počkal na to, až se mu v jeho mysli vyjeví posvátný obraz, známý jenom domorodým šamanům a léčitelům z hlubokých džunglí.
A až se tak stalo, tak vyslovil jediné a pravé jméno Boží, které bylo předáno jen a pouze Židům.
Celá místnost se zalila silným bílým světlem a po celé planetě byl slyšitelný zvuk Tibetských Dung čenů, který trval přesně 33,33 sekundy.
Poté světlo i zvuk ustaly a v modlitebně bylo o jednoho člověka méně. Jestli šlo o sebevznícení, splynutí se Vším, či o velmi elaborovaný trik, záleží na tom, koho jste se zeptali. Jeho následovníci ale měli jasno.
On sám po tu dobu 33,33 sekund sledoval, jak se mu před očima prolínají barvy, pocity, zvuky a zkušenosti, které nelze popsat jakýmkoliv lidským jazykem.
A pak mu někdo sejmul vizor z očí.
„Dokázals to, kámo!“ gratulovaly mu pro něj zatím neznámé bytosti. V řeči, kterou rozhodně nemohl znát, ale přesto jí rozuměl.
„Jsi druhej, kdo dokončil speedrun planety Země na 100% hard, mód Osvícení!“ gratulovaly mu bytosti dál.
„86 let je fajn výkon, ale Ježíš to zvládl za 33, kámo. Chceš to zkusit znovu?“
Napsat komentář