Jako každý rok touhle dobou, bylo v místním dětském domově celkem rušno. Okolo svátků se vždy našlo dostatek lidí, kteří byli ochotni darovat opuštěným nějaký ten dárek.
Zároveň v líné atmosféře vánoční byla taková událost doslova požehnáním pro novináře, takže kamerami se to tu jenom hemžilo.
A to ani nemluvě o tom, že si na celé akci potřebovaly přihřát svou polívčičku i všelijaké hvězdy a hvězdičky.
Zde, na vesnici se dostavila třetí zastupující pěvkyně v nějakém málo známém muzikálu. Jak jí tak paní ředitelka místního domova poslouchala, tak se pro sebe pousmála. Její děti zpívaly lépe, než tahle „celebrita.“
Ale ruka ruku myje a i takováto hvězdička snad přihraje nějaké ty finance pro provoz tohoto domova, o kterým jinak ani pes neštěkne.
Děti si zazpívaly s celebritami, odpověděly na zvídavé dotazy reportérů a za nejlepší přání dostala cenu Anežka, která si přála světový mír, hlavně ten na Ukrajině, žeano.
Moderátoři uronili pomyslnou slzu a ředitelka se zatelila radostí, že si to Anežka zapamatovala. Tohle přání by její dětský domov mohlo dostat i do hlavních večerních novin!
Teď bylo na řadě to, na co se těší každé dítě: Rozbalování dárků.
Honzík si rozbalil skládačku tanku Tiger z druhé světové války, přesně, jak si přál.
Lehce autistická Monička dostala plyšáka, růžového jednorožce. A vypadala spokojeně.
A tak rozbalovalo jedno dítě za druhým a všem Ježíšek naděloval plus mínus to, co si přály (kromě světových mírů a to, aby měly konečně rodiče, ale oboje se poněkud špatně naděluje).
Pak přišla na řadu Andulka. Co ona si vlastně přála? Zamyslela se ředitelka. Andulka se ale už horlivě vrhla na balící papír a postupně odhalovala to, co jí bylo naděleno.
Ale ne!
Andulka vytáhla svůj dárek na světlo světa.
Jen to ne!
Andulka dostala autíčko, což je klučičí hračka!
Ředitelka se rychle rozeběhla k Andulce, v marné snaze zvrátit další průběh věcí.
Ale bylo už pozdě.
Pocítila to celá planeta.
Nastal konec světa.
Napsat komentář